Zázrak lidské řeči

Maria Montessori byla přesvědčena, že děti se rodí již s určitou schopností jazyka, ta ale není vázaná na nějaký speciální, konkrétní jazyk, člověk se může naučit jakémukoliv jazyku, protože lidský mozek je na jazyk predisponován.

Byla si také vědoma toho, že dítě není limitováno při osvojování vícero jazyků, a že v období od narození do tří let absorbuje jakýkoli jazyk, který je v jeho okolí, s kterým může přijít do přímého kontaktu, který ho obklopuje, v jeho celistvosti a totalitě. K osvojování jazyka mu také pomáhají přirozené lidské tendence – především touha a potřeba sdílet a komunikovat a senzitivní jazykové období, které je nejdelším a nejrozmanitějším senzitivním obdobím v 1. vývojové fázi dítěte. Díky této Velké Montessori trojce se dítě může naučit snadno, trvale, kompletně a zadarmo tolik jazyků, kolik mu jsme schopni nabídnout.

Z toho nám jasně vyplývá, jak důležité a nevratné je v prvních třech letech života dát dítěti šanci, aby mohlo přijít do styku s více jazyky, nejen pouze se svou rodnou řečí. Ideální situací je bilingvní prostředí, pro něž ale platí jedno zlaté pravidlo – jeden jazyk – jedna tvář.

V případě dvoujazyčných manželství by tedy měla maminka hovořit přímo na dítě česky, tatínek anglicky, mezi sebou mohou hovořit jakýmkoli jazykem.

Pokud dítě nepochází z bilingvní rodiny a nenavštěvuje dvoujazyčné výchovně vzdělávací zařízení, nebo pokud není možnost zajistit mu cizojazyčnou chůvu, můžeme dítěti v cizím jazyce alespoň číst, zpívat a říkat básničky. Dítě absorbuje jazyk, který je na ně přímo směřován v jeho komplexnosti a umění cizího jazyka se tak stane trvalým. Televize či počítačové programy v tomto případě nefungují.

Jak se tedy jazyk v první vývojové fázi vyvíjí?

První podfáze (0-2 ½ – 3 roky) je nevědomým obdobím ve vývoji jazyka – dítě jazyk absorbuje a třídí.V 1.vývojové fázi rozdělujeme dvě jazyková období:

1.PRELINGVISTICKÉ OBDOBÍ

Je obdobím před mluvením. Tzn. období vnitřní práce jazyka – dítě jazyk absorbuje, ale zvnějšku není proces tolik viditelný.

PRENATÁLNÍ OBDOBÍ

• Dítě slyší zvuky, hlasy svých blízkých.
• Je dobré s dítětem mluvit, zpívat mu. Dáváme tím miminku najevo, že je vítáno a očekáváno.
• Komunikace s miminkem v bříšku a po porodu je pro miminko velmi pozitivní a emočně důležité.
• Po porodu je hlas matky pro miminko referenčním bodem, pocitem bezpečí a jistoty.
• Hlas stimuluje jeho smysly. Sluch stimuluje/tvaruje centra v mozku a tím nastartuje jejich funkce.

OBDOBÍ PO PORODU  (1.-2. měsíc)

• Je potřeba v tomto období zkontrolovat sluch a kontrolovat ho pravidelně (např. pomocí zvonečku, tleskání (v době, kdy miminko ještě neotáčí hlavu).
• Miminko miluje lidský hlas, velmi se soustředí na mluvícího dospělého.
• Miminko vydává zvuky – pláč a křik.
• Přistupujeme k miminku tak, aby mohlo být s námi v interakci.
• Zpíváme mu ukolébavky, písničky, říkanky.

2 MĚSÍCE

• Dítě začíná otáčet hlavu ke zvukovým stimulům. Hlasový aparát klesá níže.
• Dochází k vokalizaci – miminko dělá zvuky vokálů (pokud má dítě v puse dudlík, jde mu to samozřejmě hůře).
• Vokalizaci je potřeba podporovat, opakovat zvuky po miminku, tím ho ujistit, že si vede dobře.

5 – 6 MĚSÍCŮ

• Miminko začíná používat samohlásky.
• Pudové žvatlání – opakování slabik (papapa, tatata…)
• Opět je potřeba toto podporovat, sdílet s dítětem. Dítě si tak cvičí znaky lidského jazyka.

 7 – 11 MĚSÍCŮ

• Napodobivé žvatlání
• Děti přestávají opakovat fonémy, které nejsou posilovány.
• Cvičí zvuky, které kolem sebe slyší.
• Reagují na svoje jméno.
• Učí se jména svých blízkých v rodině (i domácích mazlíčků).
• Dítě je velmi senzitivní na intonaci hlasu.
• Rozumí slovu „ne“.
• Pojmenováváme předměty (izolace slova).
• Čteme dítěti (opět odraz naší kultury, historie).
• Dítě v této době již sedí, může mít tedy knihu ve správné pozici, lépe se naučí, jak otáčet stránky, jak se ke knihám správně a s úctou chovat.
• Tím dítěti předáváme celou kulturu čtení.

8 – 9 MĚSÍCŮ

• Kolem 9. měsíce – dochází k tzv. konci vnějšího těhotenství – se stane zázrak – dítě již rozumí našemu jazyku, jazyk je utvořen.
• Dítě opakuje stejné zvuky v různých situacích (např. zvuk znamenající žízeň).
• Reaguje na krátké věty „Táta je doma.“
• Dítě má důvěru v prostředí a v samo sebe.
• Ví, že něco dokáže a že rozumí.

2. Lingvistické období

12 MĚSÍCŮ

• První jednotlivá slova.
• Pokračuje napodobivé žvatlání (to trvá do 1,5 – 2 let).
• Intonačně odpovídající rodnému jazyku, jakoby dítě opravdu mluvilo.
• To doprovází neverbální komunikace odpovídající kultuře.

“V jednom roce dítě říká své první záměrné slovo. Žvatlá stejně jako před tím, ale jeho žvatlání má důvod, a tento záměr je důkazem vědomé inteligence… Uvědomuje si, že jazyk odkazuje na jeho okolí a jeho přání vědomě jej zdokonalit se stává větším.“ (Maria Montessori, Absorbující mysl, Kap. 11, str. 111)

 cca 12 -18 MĚSÍCŮ

• Orální fáze – holé jednoduché věty.
• Jedno slovo znamená celou větu – platí pro různé věty např. jíst, znamená pro dítě chci jíst, ale také třeba máma jí.
• Přenesení významů – pes – název pro všechna čtyřnohá zvířata.
• Mléko – vše, co je k pití.

KOLEM 18 MĚSÍCŮ

• Věty o více než jednom slově.
• Děti dávají dohromady 2 slova – „Máma kniha“.
• Telegrafická řeč – vynechání nepotřebných slov, minimalizace slov.
• Rozvitá nukleární věta – věta o třech slovech.

2 – 3 ROKY

• Jazyková exploze
• Začíná fungovat tzv. Brocovo centrum v mozku – centrum pro artikulaci.
• Dítě stále více používá gramatiku a rozvitější věty.
• Používá popisný jazyk.
• Začíná používat osobní emoce.
• Začíná používat slovo „moje“.
• Mluví o sobě v 3. osobě „Šimon chce…“.
• Poté teprve v 1. osobě.
• Na konci tohoto období se objevuje používání slova „já“.

Před dovršením třetího roku věku používá dítě strukturovaný srozumitelný jazyk a jak Montessori říká:…dítě, v úplném vlastnictví své nové síly, mluví a mluví bez ustání.“ (Maria Montessori, AM,  Kap. 10, str. 114)

3- 6 let – vědomé období: dítě jazyk třídí a strukturuje:

3 ROKY

• Od 3 let do dospělosti se dítě naučí tisíce slov: 8-10 nových slov denně, tj. 1 slovo za hodinu! Šestileté dítě rozumí cca 13 tisícům slov, ačkoli je aktivně nepoužívá.
• Pro tříleté dítě platí: vědět = rozumět.
• Včera – zítra (dítě nerozumí významu, nemá časovou orientaci).
• Děti rozpoznávají chyby v gramatice a pokoušejí se je opravit – my děti ale neopravujeme, pouze řekneme věc správně. (VEZMOUT – VZÍT).

Exploze myšlenek – nové období utváření jazyka, které probíhá bez dalších explozí, ale s velkým zájmem a spontánností. Dítě se teď učí spoustu názvů a doplňuje syntax.  Dítě zůstává během druhého období jazykového vývoje i nadále na jazyk senzitivní. V této době je dítě ve školce a jazykové vzdělávání je stále velmi důležité.

Doporučení:

Nikdy neshazujeme děti v jejich jazykovém rozvoji, když ho objevují a pokouší se ho uchopit.

Skvělá příležitost, jak učit jazyk je jakákoli spolupráce s dítětem, jakákoli zkušenost může být přetransformována na řeč, např. vaření, úklid či nakupování může být skvělou jazykovou lekcí.

Aby se dítě jazyku naučilo, musí být jazyk  kolem něj, dítě ho potřebuje absorbovat. Čím bohatší bude jazyk kolem dítěte, tím více ho dítě absorbuje. Je tedy potřeba dítěti v tomto věnovat pozornost, aby mohlo absorbovat svůj rodný jazyk.